Islámské morální povinnosti a doporučení k podpoře míru

  • Pravdomluvnost

    Nejvyšší Alláh řekl: {Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a buďte s pravdomluvnými!} (9:119)

    {Ti, kdož pravdu přinášejí a ji potvrzují – hle, to jsou bohabojní!}
    (39:33)

  • Spravedlivost

    Všemocný Alláh řekl: {Bůh zajisté přikazuje spravedlnost, dobré skutky i štědrost vůči příbuzným a zakazuje necudnost, zavrženíhodné skutky a vzdornost a varuje vás – snad toho pamětlivi budete.}
    (16:90)

    Spravedlivost se vyžaduje za všech okolností, když je člověk šťastný a spokojený, když je nešťastný a nespokojený, a vůči všem lidem bez rozdílu, muslimům i nemuslimům. Nejvyšší Alláh řekl: {Vy, kteří věříte! Buďte přímí před Bohem a buďte svědky spravedlivými. Nechť nenávist k lidu nevěřících vás neuvede do hříchu tím, že budete nespravedliví. Buďte spravedliví – a to je blíže k bohabojnosti – a bojte se Boha, neboť Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.} (5:8)

    {Vy, kteří věříte! Buďte vytrvalí ve spravedlnosti, svědčíte-li před Bohem, byť i to bylo proti vám samým či rodičům anebo blízkým příbuzným a ať jedná se o bohaté či chudé, vždyť Bůh je ochráncem obojích! Nenásledujte tedy vášně své před spravedlností! A jestliže ji zkřivíte anebo od ní uhnete, tedy Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.} (4:135)

  • Altruismus

    Výsledkem upřímného altruismu je dobročinnost a laskavost a v těchto vlastnostech obzvláště vynikali Prorokovi ( s) společníci, kteří pomáhali ostatním s jediným cílem potěšit Alláha. Všemocný Alláh říká: {Konejte dobré skutky, neboť Bůh miluje ty, kdož dobré skutky konají.} (2:195)

    {Ti, kdož pevně sídlí v tomto obvodu a utvrdili se ve víře ještě před nimi, ti milují ty, kdož se k nim vystěhovali, a nenalézají v hrudích svých žádnou závist kvůli tomu, co dáno bylo vystěhovalcům. A dávají jim přednost před sebou, i kdyby sami měli nedostatek. A ti, kdož ochrání duše své před lakotou, ti budou blažení.} (59:9)

    Alláhův posel ( s) řekl: „Pomáhejte těm, kteří si to zaslouží, a také těm, kteří si to nezaslouží. Pokud člověk pomohl těm, kteří si to zaslouží, je to dobře, a pokud ne, člověk sám je jedním z těch, kdo si zaslouží pomoc.“ (at-Tirmídhí)

  • Bratrství

    Nejvyšší Alláh řekl: {Věřící jsou si přece bratry; usmiřujte tedy oba bratry své a buďte bohabojní – snad dostane se vám smilování!} (49:10)

    Alláhův posel ( s) řekl: „Nezáviďte si navzájem; nezvyšujte ceny zvýšenými nabídkami oproti druhým; nepociťujte vůči sobě nenávist; nechovejte vůči sobě zášť; neuzavírejte obchod, pokud ho už uzavřel někdo před vámi; avšak, služebníci Alláhovi, buďte jako bratři. Muslim je bratrem druhého muslima, ani ho neutlačuje, ani se na něho nedívá svrchu, ani ho neponižuje. Zbožnost je zde (a třikrát si ukázal na hruď). Pro muslima je dostatečným zlem pohrdat svým muslimským bratrem. Všechny věci muslima jsou pro jeho bratra ve víře nedotknutelné: jeho krev, jeho majetek a jeho čest.“ (Muslim)

    Podle jiné verze řekl: „Muslim je muslimovi bratrem. Neměl by ho podvádět, ani mu lhát, ani ho nechávat bez pomoci. Vše náležející muslimovi je pro muslima nedotknutelné: jeho čest, jeho krev a jeho majetek. Zbožnost je zde (a třikrát si ukázal na hruď). Pro muslima ke spáchání zla stačí, aby opovrhoval svým muslimským bratrem.“ (at-Tirmídhí)

  • Dobrá společnost

    Muslimům se doporučuje vyhledávat dobré společníky a vyhýbat se špatné společnosti. Alláhův prorok ( s) řekl: „Příkladem dobrého a špatného společníka je člověk nesoucí pižmo a kovář rozdmýchávající oheň ve výhni. Nosič pižma vám ho buď trochu dá, nebo si ho od něj můžete koupit, nebo se od něho aspoň navoníte. Od kováře rozdmýchávajícího oheň si můžete spálit oděv, mohou vás obtěžovat jiskry, nebo minimálně načichnete zápachem šířícím se z něj a jeho kovárny.“ (Buchárí a Muslim)

  • Usmiřování

    Usmiřovat lidi je nakázáno ve všech situacích a obzvláště v případě závažných rozepří, které by mohly vést k vážným konfliktům. Všemocný Alláh řekl: {Věřící jsou si přece bratry; usmiřujte tedy oba bratry své a buďte bohabojní – snad dostane se vám smilování!} (49:10)

    {Není nic dobrého ve většině jejich tajných schůzek, leda u toho, kdo přikazuje almužnu či dobré skutky anebo svornost mezi lidmi. A kdo toto činí ve snaze dosíci zalíbení Božího, tomu dáme odměnu nesmírnou.} (4:114)

  • Zachovávání dobrého charakteru a morálky

    Pro společenskou nápravu jsou nezbytné dobrá morálka a ctnosti. Alláhův posel ( s) řekl: „Věřící jsou lidé nejlepší morálky a charakteru a ti, kdo jsou nejlaskavější ke svým rodinám.“
    (at-Tirmídhí)

    „Byl jsem poslán pouze ke zdokonalení dobrého chování“ a podle jiné verze „ke zdokonalení ušlechtilého chování.“ (Málik, Ahmad a al-Bazzár)

  • Štědrost

    Štědrost lidi navzájem sbližuje a díky ní štědří lidé získávají lásku a náklonnost ostatních. Alláhův posel ( s) řekl: „Všemocný Alláh miluje dvě vlastnosti: být dobrý k ostatním a být k nim štědrý. Podobně všemocný Alláh nenávidí dvě vlastnosti: být zlý k ostatním a být vůči lidem lakomý. Když si všemocný Alláh někoho oblíbí, použije ho, aby ostatním pomohl dosáhnout jejich cílů a naplnit jejich potřeby.“ (Buchárí a Muslim)

    Štědrost je jako důležitá islámská hodnota také zmíněna v následujícím koránském verši: {A neměj ruku svou přivázanou ke krku svému ani ji nerozevírej příliš široce, abys nebyl pomlouván a neupadl v nouzi.} (17:29)

    Lidé by se v rámci štědrosti měli držet střední cesty a nepřekračovat omezení, jak řekl všemocný Alláh: {A dávej příbuznému po právu, a také chuďasovi a po cestě Boží jdoucímu, však nerozhazuj rozhazováním, vždyť marnotratní jsou bratři satanovi a satan byl vůči Pánu svému nevděčný.}
    (17:26-27)

  • Neodhalovat chyby ostatních

    Alláhův prorok ( s) řekl: „Kdo věřícímu ulehčí trápení ze strastí tohoto světa, všemocný Alláh mu ulehčí trápení ze strastí dne soudného. Kdo najde ulehčení pro toho, kdo je v úzkých, všemocný Alláh mu ulehčí záležitosti na tomto i na onom světě. A kdo na tomto světě skrývá chyby muslima, všemocný Alláh skryje jeho chyby na tomto i na onom světě. Všemocný Alláh bude pomáhat služebníkovi, dokud tento služebník bude pomáhat svému muslimskému bratrovi.“ (Muslim)

  • Trpělivost

    Lidé jsou povzbuzováni k trpělivosti při plnění svých náboženských i světských povinností a při vzdorování zlu. Všemocný Alláh ve vznešeném Koránu říká: {Vy, kteří věříte, hledejte pomoc v trpělivosti a v modlitbě, vždyť Bůh je věru s trpělivými.} (2:153)

    Islám muslimy také vyzývá k trpělivému snášení toho, co jim bylo předurčeno, jako je strach, chudoba, hlad, nedostatek, nemoc atd. Všemocný Alláh říká: {Budeme vás zkoušet trochu strachem a hladem a ztrátou na majetku i lidech a plodech – avšak oznam zvěst radostnou trpělivým kteří, když postihne je neštěstí, hovoří: „My Bohu patříme a my k Němu se navrátíme!“ A to jsou ti, jimž patří požehnání a milosrdenství Pána jejich, to jsou ti, kdož správnou cestou jsou vedeni.}
    (2:155-7)

    Nejvyšší Alláh popisuje odměnu trpělivých takto: {Rci: „Služebníci Moji, kteří jste uvěřili, bojte se Pána svého! Těm, kdož na tomto světě konali dobré, dostane se dobrého. A země Boží je rozlehlá a trpělivým bude dána jejich odměna v míře plné, bez počítání.“}
    (39:10)

    Do milosrdenství patří také sebeovládání a odpuštění i v případech, kdy je člověk schopen se pomstít. Toto posiluje vzájemné vztahy a svazky mezi lidmi a vytváří příjemnější společenskou atmosféru. Alláh za sebeovládání v hněvu slibuje velkou odměnu, když ve vznešeném Koránu říká: {Pospíchejte k milosti od Pána svého a k zahradě, jejíž šířka se rovná nebesům a zemi a jež připravena je pro bohabojné, kteří rozdávají almužny ve štěstí i v neštěstí a kteří krotí hněv svůj a odpouštějí lidem. Bůh věru miluje ty, kdož dobro činí.}
    (3:133-4)

    Všemocný Alláh také muslimům přikazuje dobré chování vždy a za všech okolností a zakazuje jim odplácet zlým, i když se oni sami stali obětí špatných skutků jiných. Nejvyšší Alláh říká: {Dobré a špatné skutky si nejsou rovné; odplácej tím, co lepší je, a hle, ten, mezi nímž a tebou bylo nepřátelství, se stane jakoby přítelem horoucím.}
    (41:34)

    Výše uvedené příklady jsou pouhou ilustrací islámských zásad, kterými by se muslimové měli pro potěšení Alláha řídit ve svém soukromém i veřejném životě. Korán a sunna Alláhova posla ( d) obsahují mnohé další pokyny a podrobnosti ohledně těchto a dalších vznešených morálních cílů.